Když soumrak vchází, spoustu výmluv náhle máš
Jsou stále stejné, hned se loučit pospícháš
Znám ta slůvka výmluvná
Jak stín se ztrácíš, sotva svíčka začne tát
A já bych jednou v jejím světle spatřil rád
Tvář, co zatím jenom v denním světle znám
Já ti stále říkám, pouze v duchu - nechoď nikam

Zůstaň a neodcházej, nerad se loučím, nerad jsem sám
Zůstaň a neodcházej, já takhle ztrácím, co téměř mám
Zůstaň a neodcházej, jen malou chvíli, když nechceš víc
Zůstaň a neodcházej, tvůj spěch mi brání to nahlas říct

Když soumrak vchází, spěcháš tam, kde nejsem já
Svůj den mi dáváš, noc je stále pouze tvá
Zdáš se každopádně mírně svéhlavá
Já ti stále říkám, pouze v duchu - nechoď nikam

Zůstaň a neodcházej, nerad se loučím, nerad jsem sám
Zůstaň a neodcházej, já takhle ztrácím, co téměř mám
Zůstaň a neodcházej, jen malou chvíli, když nechceš víc
Zůstaň a neodcházej, tvůj spěch mi brání to nahlas říct

Zůstaň a neodcházej, nerad se loučím, nerad jsem sám
Zůstaň a neodcházej, já takhle ztrácím, co téměř mám
Zůstaň a neodcházej, jen malou chvíli, když nechceš víc...