To jsem kráčel tenkrát, ani nevím kam
Nutno podotknout, že šel zcela sám
Bez klobouku, bos, před sebou jen nos
Šel jsem tenkrát, ani nevím kam

Šel jsem ve snách, takže jsem nic nevnímal
Kdybych vrazil do zdi, šel bych stále dál
A pak jsem spatřil ji, tu dívku parádní
A já jí v duchu příjmení hned dal

Líbezná, Líbezná
Tak krásně k ní šlo tohle příjmení
A já se těšil, jak ho ocení
Až půjdu někdy těsně vedle ní
Líbezná, Líbezná
I její láska jistě bude stejná
A na oplátku moje neochvějná
Líbezná, líbezná

Potom jsem se zeptal, jaké že má jméno
Musím přiznat, že jsem se ptal trochu s trémou
A ona řekla - já, já jsem líbezná
A já věděl, že dál už půjde se mnou

Líbezná, Líbezná
Tak krásně k ní šlo tohle příjmení
A já se těšil, jak ho ocení
Až půjdu někdy těsně vedle ní
Líbezná, Líbezná
I její láska jistě bude stejná
A na oplátku moje neochvějná
Líbezná, líbezná