Za nádražím, pod starou zdí
Loučí se tři kamarádi
V kapse je pálí čerstvě natisklej výuční list
Nad hlavou dým z cigarety
Ti dva se ptaj: Kam půjdeš ty
Ten třetí mlčí, přitom zoufale touží se vznýst

Jeho sen strašně troufalej byl
Vždycky chtěl Ikarem být
Holky říkaly: Ten kluk je svůj
Nešťastnej, kdo má s ním žít

Jeho sen v něčem bláznivej byl
Vždycky výš dosáhnout chtěl
Škoda, že tenkrát těm jeho snům
Nikdo z nás nerozuměl

Tak světem šli, jak běží čas
Pod starou zeď opřou se zas
Ikaros chybí, cestou vysněnou odvážně šel
Letěl jak pták, k slunci se dral
Těm na zemi z výšky se smál
A když šel dolů, prostě ten náhlej pád neustál

Jeho sen strašně troufalej byl
Vždycky chtěl Ikarem být
Holky říkaly: Ten kluk je svůj
Nešťastnej, kdo má s ním žít

Jeho sen v něčem bláznivej byl
Vždycky výš dosáhnout chtěl
Škoda, že tenkrát těm jeho snům
Nikdo z nás nerozuměl